Detail výletu
Pověsti k tomuto výletu
seznam všech pověstí
TAJEMSTVÍ - Na zámek Konopiště
Nejedna pověst se zde vypravuje o pokladu, Bílé paní i černém psu. V dobách, kdy Konopiště ještě bývalo hradem, žil zde bohatý pán, milující les, koně a hony. Byl to muž vskutku vznešený a mezi lidem oblíbený. Jen jediná věc mu začala dělat starosti poté, co se v lesích usadili loupežníci. Hradní pán nevěděl, kam by nejlépe ukryl své bohatství. Jednoho dne se procházel sklepením a všiml si hluboké propasti ve výklenku chodby. Tak jej tedy napadlo, že poklad ukryje pod hradem. Pán si nechal zavolat několik mužů a poručil, aby se spustili dolů do temné jámy ve sklepení a tam začali kopat ještě hlouběji a více do středu hradu. Nikdo neměl tušení, proč pán tak poručil. Snad že sklepy nejsou příliš chladné a pán chtěl vykopat nové. Když byli muži s prací hotovi, nařídil do podzemí přinést několik sudů na víno. Celou noc potom odnášel rytíř své bohatství do tajné skrýše a vše stihl do rána ukrýt a zasypat. Pověst praví, že si pán neodnesl své tajemství do hrobu. Jen jediný člověk věděl o pokladu. Byla to pánova milovaná dcera. Již jako mladičká dívka byla velice moudrá, a proto ji otec jako jediné svěřil celé tajemství. Věřil, že by jej nikdy nikomu nepověděla, a poklady jsou prý skryté hluboko pod zámkem dodnes. Čas rychle plynul, z mladé dívky se stala žena a matka a po mnoha letech stará dáma. Lidem milovaná paní jako velice stará zemřela, ale na své poddané dohlížela stále. Její duch se zjevuje u kapličky nedaleko zámku a o půlnoci obchází kraj, vystoupí na věž a odtamtud sleduje život prostých lidí. Snad jen tento přízrak by dovedl člověka k pokladu, k velikým sudům plným zlata.
Nejedna pověst se zde vypravuje o pokladu, Bílé paní i černém psu. V dobách, kdy Konopiště ještě bývalo hradem, žil zde bohatý pán, milující les, koně a hony. Byl to muž vskutku vznešený a mezi lidem oblíbený. Jen jediná věc mu začala dělat starosti poté, co se v lesích usadili loupežníci. Hradní pán nevěděl, kam by nejlépe ukryl své bohatství. Jednoho dne se procházel sklepením a všiml si hluboké propasti ve výklenku chodby. Tak jej tedy napadlo, že poklad ukryje pod hradem. Pán si nechal zavolat několik mužů a poručil, aby se spustili dolů do temné jámy ve sklepení a tam začali kopat ještě hlouběji a více do středu hradu. Nikdo neměl tušení, proč pán tak poručil. Snad že sklepy nejsou příliš chladné a pán chtěl vykopat nové. Když byli muži s prací hotovi, nařídil do podzemí přinést několik sudů na víno. Celou noc potom odnášel rytíř své bohatství do tajné skrýše a vše stihl do rána ukrýt a zasypat. Pověst praví, že si pán neodnesl své tajemství do hrobu. Jen jediný člověk věděl o pokladu. Byla to pánova milovaná dcera. Již jako mladičká dívka byla velice moudrá, a proto ji otec jako jediné svěřil celé tajemství. Věřil, že by jej nikdy nikomu nepověděla, a poklady jsou prý skryté hluboko pod zámkem dodnes. Čas rychle plynul, z mladé dívky se stala žena a matka a po mnoha letech stará dáma. Lidem milovaná paní jako velice stará zemřela, ale na své poddané dohlížela stále. Její duch se zjevuje u kapličky nedaleko zámku a o půlnoci obchází kraj, vystoupí na věž a odtamtud sleduje život prostých lidí. Snad jen tento přízrak by dovedl člověka k pokladu, k velikým sudům plným zlata.
seznam všech pověstí